Recenze na jednu větu- část IV.

Přesněji řečeno Recenze na jednu až patnáct vět, protože já se prostě neumím ovládat.

Nic nás nerozdělí- Na začátku byla vlna…uprostřed surová, drsná, nevybíravá realita bez příkras...a na konci patetický superdoják, jak se dalo čekat, ale za herecké obsazení (Tom Holland jako nejsilnější tah) a realistické pojetí z pohledu jediné rodiny, jim to odpustím. ****

172 hodin- Hodinka a půl, subjektivně tak tři, režisérsky po Boylovsku naprosto výborně zvládnuté supernudy, jenže, co tam taky chcete vymýšlet, když je to jen o intimním vztahu Jamese Franca a pěknýho kusu šutru se scénářem typu: ,,Zima“ a ,,Ty chcanky chutnají jako chcanky.“ ***

Everest- Tvůrce věděl, že děj se má v půlce lámat a jelikož chtěl dvouhodinovej film, musela být celá první hodina nudná sračka o nějakých manících, co jsou vám u prdele, bohužel ta druhá byla k uzoufání stejně nudně vedená, takže na konci místo slz a emocí se jen modlíte, aby už všichni chcípli a mohli jste to vypnout, což je u filmu s takovým potenciálem a obsazením trošilinku škoda. ***

Let´s dance- Líbila se mi kombinace moderní hudby a klasiky, z Channinga si klasicky cvrkám, ale všechno, co bylo v tom filmu byť jen trochu dobrý se scvrklo do té jediné poslední taneční scény, zbytek filmu byl nezajímavý, nudný a k ničemu. **

Probuzení- Chtěla jsem prostě vědět, jestli umí Hayden ,Anakin´ Christensen zahrát i něco jiného a taky abych si potvrdila teorii o tom, že kdybych sestříhala všechny jeho scény z různých filmů, vypadalo by to jako porno, a proto jsem byla překvapená, jak zajímavé béčko s příjemnou stopáží se z toho vyvinulo, až to bylo skoro na čtvrtou hvězdu, kdyby byla lepší režie, dokonce mi to přineslo i dva poznatky do života- vždycky věřit mámě a nikdy nechodit na operaci. ***

Šifra mistra Leonarda- Konspirační teorie jsou kraviny, křesťanský konspirační teorie jsou ještě větší kraviny, celý film je hrozná kravina, dokonce méně zajímavý než IJ a Poslední křížová výprava, který má podobné téma, jediné světlo tomu dodává herecké obsazení, kdy od druhé půlky na sebe veškerou pozornost strhává Ian McKellen a btw už po druhé musím pochválit Paula Bettanyho. **

Warholka- Těžko říct, neznám osobnost Warhola dost dobře, neznám osobnost Edie ani trošku, Boba Dylana jen z písničky, režijně jinak docela zvládnuté, vizuál byl krásný, zbytek průměr, každopádně ohledně mé teorie o Haydenovi a pornu, o které jsem psala u Probuzení, tento film mi přidal pár dost výmluvných záběrů navíc. ***

Andělé a démoni- Ilumináti tu nebyli bráni tak, jak jsem čekala, takže jsem byla trošku zklamaná, že u toho nemůžu mít skepticko-sarkastické kecy, celkově to bylo zajímavější, a dle horlivosti s jakou jsem u toho vykreslovala antistresovou omalovánku i napínavější než Šifra mistra Leonarda a Ewan tu byl tak dobrý a vcelku neprůhledný záporák, že jsem mu odpustila i to flanďáctví. ****

Paddington- Film o roztomilém medvídkovi ze kterého stříká britskost až ven z kina, v němž převažuje excelentní forma vysoko nad příběhem, jež táhnou hlavně výborná herecká jména a Nicole Kidman jako ZÁPORAČKA navíc, takže tu slabou čtvrtou přicmrndnu. ****

Hranice života- Člověk by skoro řekl, že stačí koukat po detailech a leccos mu dojde i před tím zbytečně dopodrobna vysvětlujícím koncem, i když se Benioff snažil divákovi možná zamotat hlavu, režisér nám nabídl miliardu vodítek v každé scénce tohoto místy až psychedelického thrilleru na jedno použití. ****

Vetřelci- Ouuuukej, proč já se tak týrám těmi starými ,,děsivými“ filmy? *

Baby driver- Docela příjemné obsazení, jinak bohužel film, který provází ten stejný problém jako dvojku Kingsmanů- úžasně akční nebo hudební scény (střílení do hudby je prostě cool, zvlášť když to dělá Jon Hamm), ale prostor mezi nimi vyplněn konstantní nudou. ***

Mamma mia!- Aáaáaáaá, takový filmařský brajgl, docela super nápad, využít texty ABBY jako podstatu příběhu, za to ta jedna hvězdička, ale bylo to jediné dobré na tomto hoodně špatně zpracovaném bordelu, příšerná, téměř amatérská režie, strašně špatná choreografie a vůbec zpracování písní, úžasné obsazení zabité nuceným přehráváním, kameramani a střihači ten film snad prospali a celá ta hrůza podtržená nejdebilnějším scénářem všech dob. *

Toy story: Příběh hraček- Pixar ve svých základech předkládá průměrný a předvídatelný příběh s nějakou tou emocí a plno odkazy na Star Wars, po dvaceti letech a všech těch dalších animácích ale už to prostě ztrácí to kouzlo. ***

Anthropoid- Už jsem chtěla říct, konečně dobrý český film v poslední době, a on to natáčel Angličan, který si navíc k výborné režii přidal i vynikající kameru, jež tomu všemu společně s hereckými výkony dodávala neuvěřitelnou autenticitu, jen to mohlo mít svižnější tempo a trošku víc kuráže a sebevědomí, na takový film dost komorní zpracování. ****

Tři billboardy kousek za Ebbingem- Film o strastech obyvatelů malého města, soustředící se hlavně ostře na jednotlivé charaktery než na hlavní linku, doplněný skvělou hudbou a podtržený skličující atmosférou z jednoho nevyřešeného případu. ****

Lady Bird- Nemůžu si pomoct, ale mě to přijde akorát jako dobře natočený, ovšem pořád dost nudný high-scholl teenage film se vším, co k tomu patří, ať už je to vykašlání se na kamarádku, pokažený první sex nebo problémy s rodiči, ve kterém je navíc i prvoplánová outsiderka hustá a rozmazlená tak, až z toho já-real outsider-mám komplexy a to mě neba. ***

Po strništi bos- Hrozně rozkolísaný film, kde je na jednu stranu pár zajímavých postav, na druhou některé debilní a zbytečné, někteří herci na české poměry super, jiní (=většina) k zblití, chvilkama docela napínavý děj a z toho nuda jako prase, určité scénky chytnou i trošku za srdce, ale jsou prostřídány nějakou totální nechutností nebo trapností, takže sice jsem jim těch 60% nějak natáhla, ale dobrý film, tak jako staré svěrákoviny, to prostě není. ***

Call me by your name- Konečně nadějný broskvový oscarák, kterému by se možná dalo vyčíst pomalé tempo, přílišná strohost a plytkost scénáře, ale ta úžasná atmosféra a jednoduchá, neuvěřitelně uvěřitelná přirozenost, která z toho čiší, to lehké vábení a oťukávání přerůstající v nenucenou vášeň, dokonalé herectví Timothéeho a nádherný hlas a charisma Armieho a ta až zarážející chemie, co mezi nimi narůstá, krásných 80%. ****

The Social Network- Starý dobrý Fincher, kromě toho, že natočil vcelku slušný životopis Marka z Cukrové Lhoty a příběh o jeho (a našem) milovaném dítku a stroji na prachy- Facebooku, nám zároveň představil nejlíp natočený veslařský závod všech dob. ****

Kód Enigmy- Byl to srdceryvný moment, když se kolečka zastavila, to se režii musí uznat, ale hlavně, kdo by to byl řekl, že v tomto téměř dokumentárním snímku o nenápadném, ale důležitém momentu WW2 objevím mimo jiné jeden z nejpropracovanějších, nejpřínosnějších ale zároveň zbytečně nepřehánějících scénářů, jenom Benovi to možná chvilkama nesedlo. ****

S láskou Vincent- Zpracování v olejomalbě originální, nápadité a neotřelé, bohužel to neskrylo fakt, že příběh je chvilkami trošilinku nudnější a v hrané podobě by možná i zapadl. ****

Bídníci- Jop, byly tam super scény z francouzské revoluce a trošku toho Jackmana, kvůli tomu ale trpět tu monstrózní délku a triliardu nudných a tuctových písniček fakt nemusím. **

Romeo a Julie- Vizuál to mělo originální, Leo byl fajn, páč tu byl ještě mladej, ale jinak to byla zas ta stejná nudná klasika, omletá už milionkrát. **

Beetlejuice- Chápu, že někdo má prostě Burtonův styl rád a kdybych byla někdo jiný a ne jízlivý nepohádkový debil, asi bych byla nadšená, takhle jsem akorát krutě trpěla. *

Muži v černém- Ha, tak už vím, kde vzali Kingsmani inspiraci, podobností bylo příliš mnoho, jenom tohle bylo o dost víc nechutnější a nudnější, ale ty vtípky byly roztomilé a Vincentu D´Onofriovi Oscara prosím! ***

Trans- Libovka z rukou Dannyho Boyla, který i ze scény aukce obrazů dokáže vykouzlit akční biják, v kombinaci se špičkovým scénářem dokonale zamotat hlavu a přidat trošku zadku Jamese McAvoye k tomu, jen se to chvílemi malinko táhlo a celkově to bylo o stupínek horší než Trainspotting, takže škoda páté hvězdy. ****

To- Naprosto generický horor, přesně takový, jak očekáváte, děsivý klaun, kanály, strašidelný starý dům, zombíci, lekací scény, poblikávající žárovky, prostě žádná originalita, do toho samozřejmě nejodvážnější děti z celé Ameriky, navíc ve světě, kde lidem očividně nevadí vraždy rodičů, ale tak párkrát jsem se lekla, prostředí hezké a herecké výkony dětí překvapivě ucházející a aspoň už nemusím dočíst tu nudnou knížku, tak ok. ***

Noc v muzeu- Přesně ten typ filmu, který si ani nesnaží na nic hrát a rovnou cílí na děti a méně náročné publikum, prostě taková rozkošná oddechovka pro každého. ***

Noc v muzeu 2- Klasická dvojka, která se snaží zase a opět do toho nacpat všeho víc a překonat první díl, ovšem jako vždy je to spíš jenom nudnější a předvídatelnější, sice mě docela nadchly ty černobílé postavy (a jejich obsazení, Jon Berthal, ehm ehm), ale zbytek k životu prostě nepotřebujete. **

Terminál- Takový hrozně milý film, postavy jsou milé, děj je milý, jednotlivé epizodní scénky jsou milé, vyvrcholení je milé a vůbec, připadalo mi, že kdyby ten film netáhly slavná jména, možná by se v celé té rozkošnosti a bohužel chvilkové nudě pro větší divácké publikum úplně ztratil. ****

Teorie všeho- Netuším, kdy přišel ten okamžik, kdy jsem přestala mít ráda Eddieho Redmaynea, protože jen co jsem ho uviděla, už mi to kroutilo končetinami víc než jemu po celý film, věřte mi, nikdo není víc překvapenější než já, do toho ještě jebli tu nesympatickou křečici, ale Charlie a zbytek obsazení byl fajn, Eddieho výkon jinak fascinující, moc pěkná hudba, kousek ňáký tý fyziky a scénáristicky i režisérsky výjimečných posledních deset minut, jen to má bohužel pro mě tu špatnou vlastnost takovýchto kýčovitých romanťáren- je to nudný, je to nudný, je to nudný. ****

Snowden- Hlavní premisa ve mě nevyvolává zas až takové emoce, ale oceňuju, že při tom stihli nastínit i mnohem aktuálnější problémy, jako je například kybernetická válka, dále si ve scénáři pohráli s mnoha správně srdceryvnými heroickými výkřiky o svobodě a právech, aplikovatelnými skoro na všechny problémy v dnešní době, vložili to do úst vynikajícím hercům, poutavě, i když chvílemi trošku utahaně zrežírovali a podtrhli to naprosto dokonalou hudbou. ****

Šťastné a veselé- Můj oblíbenec Daniel Brühl v krásném a dojímavém okamžiku první světové války, který dá člověku zamyšlení, naději, víru v lidstvo a na oplátku sebere pár slz, to však zabere jen kousek filmu, zbytek je neskutečně nudný jak dějově, tak zpracováním. ***

300- Bitva u Thermopyl- This is sračkááááá! ^odpad

Dívka za zrcadlem- Ten film jsem viděla (spíš slyšela) jenom proto, že jsem se ocitla v jedné místnosti s televizí a neměla zrovna sluchátka na uších, docela příjemné herecké obsazení, zbytek na hovno.*

Assassin´s creed- Michaela Fassebendera k snídani, obědu i večeři, ale tento film, který byl až na pár kulervoucích akčních scének a super hudbu úplně o ničem, už víckrát ne. **

Vyměřený čas- Zbožňuju sci-fi, miluju Cilliana Murphyho a tento film byl…..došel mi čas, sry. ****

Útěk do divočiny- Pro někoho možná cestovatelský kýč, pro mě spoustu nádherných záběrů americké země naskládaných na sebe, s dechberoucí hudbou a úžasnými postavami a příběhem, který skoro nutí člověka také udělat krok ze dveří. *****

Ostře sledované vlaky- Tragikomické úryvky ze života hrabalovských postaviček a krásný vhled do kinematografie 60.let, nevím zda je zasloužený Oscar, ale obdiv Menzelovi za některé úsměvné či nadčasově úderné záběry určitě ano. ****

Králova řeč- Někdy si tak prostě říkám, za co mají někteří vlastně Oscara a pak jsou tu herci jako Colin Firth nebo Geoffrey Rush, pro které je taková nějaká soška málo, zvlášť když jsou doplnění dalším skvělým obsazením, krásnou hudbou, výbornou režií, naprosto dokonalou kamerou a scénářem, který vás kurevsky chytne za srdce. *****

Divočina- Reese Witherspoon žere, Reese ide, Reese čumí do blba, v podstatě nudný příběh jedné životem zkroušené holky, která se vydala na PCT + napsala o tom knížku a prodala ji filmovému studiu (aneb Jak zpeněžit svůj život), z cesty samotné je tu povážlivě málo scén a ještě absolutně nezajímavých, režie nijak výrazně originální a celé to prostě působí……zbytečně. ***

Noc v muzeu: Tajemství hrobky- ,,Já jsem z vosku, ona z polyuretanu a stejně to funguje“ aneb staré známé postavy, hlavně mí oblíbení miniaturní kovboj a centurion, pár zajímavých nových na evropské půdě, příběh rozhodně lepší jak druhý díl a taky jedno moc fajn cameo, víc od toho ani nemůžete chtít. ***

Instalatér z Truchlovic- Takové to, když se v práci nudíte a kolega si zapne film, který jste nuceni poslouchat/sledovat, a nevíte, jestli si máte vydloubnout oči, strčit si nůž do ucha, jít radši umývat kanály nebo na místě umřít. ^odpad

Král Artuš: Legenda o meči- Kdo by to byl řekl, z nenápadného, zapadlého filmu se vyklubal dokonalý fantasy epos z nádhernou výpravou, neskutečně podmanivou a výborně zasazenou hudbou a to, co Guy provádí s kamerou a hlavně- se střihem, je až zarážející. Na mnoha místech mi doslova padala držka, já, jenž nemám moc v lásce zpomalovačku v každé minutě, jsem u tohoto filmu vůči tomu ani nemukla, občas toho bylo fakt dost, a ne vždy to bylo vhodné, ale pořád tak nějak dobře zasazené do děje a celkově to ladilo do kontextu s dynamikou vyprávění a dodávalo tomu tu pravou epičnost, zvlášť zkombinované naopak se zrychlovačkami, tak nějak bych si využití tohoto prvku představovala. Kameramani se tady museli vyřádit, protože i těch přibližovaček/oddalovaček tu cosik bylo, nebo herci utíkali s kamerou u ksichtu, no to mi poserte nohu! A třeba sestříhání scény s dětstvím a dospíváním Artuše, mňmňmň.  A občasný vtípek navrch jako třešnička. Ano, přehnaně heroické tříminutové zpomalené záběry na to, jak někdo řve apod., to už jsem někde tuším viděla a souhlasím s komentářem uživatele xxxmartinxxx, když napsal že: ,,To je to, čím by chtěl být Snyder.“ Ale není, protože pod Ritchieho rukama na rozdíl od něj vzniklo nádherné dílo a po dlouhé době krásné fantasy, kterému prostě tento styl sedí. K tomu příjemné obsazení a bylo by to bývalo dokonalé. Bohužel svoje mouchy to má, jak říkám, zpomalovaček bych vždycky ráda ubrala, a některé mluvící scény jsou takové nudnější, chvílema je to až moc přeplácané a zbytečně nabubřelé, ale zase, které fantasy ne? Ten žánr má už z principu nádech takové té velkoleposti, jenom se nesmíte moc utrhnout ze řetězu, jinak se vám to zhroutí samo do sebe. Ale já si to všechno umím obhájit, pokud se mi film líbil, tak se mi prostě líbil a hotovo. Jen to CGI, to je kámen úrazu a hodně velký. Až jsem přemýšlela, jestli to není schválně, ale bohužel nebylo a bylo to fakt chvílema nechutný, že by proto neměl film takový úspěch? Tohle udělá fakt dost, na druhou stranu, třeba takový Hobit byl v tomhle ještě horší :D A přísahám bohu, ještě někdy někde uvidím bojového, přerostlého CGI slona nebo nosorožce, tak už na ně ale fakt vletím!!!