Když jsem se asi před dvěma covidovými lety dozvěděla, že se točí v Česku film o Žižkovi a ještě pod vedením někoho jako je Jákl, říkala jsem si, proč se nám tohle děje a proč už se na točení filmů obecně nevyserem. Možná jsem trošku polevila na pochybách v momentě, kdy se zveřejnilo obsazení, ale zase mě to uvrhlo následně zpět nohama na zem, když jsem si uvědomila, že to nejenže bude pravděpodobně trapas, ale ještě ke všemu mezinárodní. Uběhlo několik pandemických vln a já po dlouhé době zjistila, že ono se na tom furt pracuje a dokonce to nabralo obří rozpočet. Neúměrně k tomu ale byl velmi slabý marketing a kdyby mi MovieZone nenacpalo trailer až pod frňák, skoro bych to v kině propásla. Po vypuštění traileru samozřejmě ze svých nor vylezli samozvaní i skuteční historici a nenechali na tom nit suchou. Zhejtili vše od obsazení, barev, mluvy až samozřejmě po zbroje, zbraně a celkové vzezření všeho. Oni totiž stoprocentně v 15. století stáli Žižkovi za prdelí a úplně přesně do detailu vědí, jak vypadal každý jeden plíšek na zbroji a jak se vše událo, co kdo kdy řekl a udělal. Já proti tomu nic nemám, pokud jsem na něco odborník, taky mě to umí trochu nasrat, ale jenom pokud se nějakým způsobem daná věc dehonestuje nebo se uvádějí zavádějící skutečnosti, které mohou někoho zmást a donutit ho něco dělat/nedělat, viz české seriály z lékařského prostředí apod. Na druhou stranu, jelikož jsem svéprávný člověk, který umí rozeznat realitu od fikce a přesto, že mi někdo na začátku filmu napíše ,,dle skutečné události“ (na základě tří kusů papíru psaných staročeštinou někdy v roce 0), beru film prostě jako součást zábavního průmyslu a jeho smysl právě jakožto zábavu, tudíž ve mně většinou nepřesnosti vyvolají spíše škodolibý úsměv než nasrání a dupání nohama a řvaní, že na to rozhodně nepůjdu, protože mám pocit, že na oblečení postav a mém názoru záleží. Jakožto medicínsky vzdělaný člověk se náramně bavím třeba u Dr. House, ale přesto ten seriál miluju a jakožto milovník zvířat vím, že německá doga (a možná i ten fríský kůň) na dvoře Václava IV. určitě nebyli, ale kromě onoho úsměvu nad tím jinak nehnu ani brvou, protože je to do pí*i jenom film!!!
Tak, když jsem úspěšně odradila všechny dopředu spravedlivě nasrané lidi, přesvědčené o nezdaru filmu, který ještě ani neviděli, musím konečně přijít s verdiktem, který jsem již dopředu tušila, že bude velmi špatný. Malé očekávání je něco, co mi už v minulosti mnohokrát dokázalo zpříjemnit film či seriál (nebo se u toho minimálně aspoň nenasrat) a proto jsem se jím vyzbrojena společně s popkornem vydala na premiéru asi největšího a nejdražšího historického počinu české filmařiny. A světe div, neodcházela jsem zklamaná. Ano, líbilo se mi to. Ano, ohodnotím to kladně. Samozřejmě mám spoustu výhrad, ale je to spíš takové to, když dojdete někam do vesnické hospody a dáte si něco, co čekáte že bude úplně stejný, jako ve všech hospodách a ono vás to příjemně překvapí, pochutnáte si, jenom vás trošku zklame, že v tomu není víc přílohy nebo je v tom koriandr, který musíte pracně vyndavat.
Začnu ale pozitivy. Předně musím vyzdvihnout, že ale opravdu čumím, co bylo možný v našich podmínkách dokázat. V Česku, tady, kde nejsme schopní už 20 let natočit něco, co má hlavu a patu (čest výjimkám), má to astronomický rozpočet, který sem tam jde i v tom filmu trochu vidět, má to skvělé obsazení, a kupodivu to není úplně debilně natočený. Ještě se k tomu pak vyjádřím ve slabinách filmu, ale kamera zde je přesně dělaná tak, aby to co nechce a bylo by zbytečně drahý tam není, a to co chce, je vidět až moc. Krásné záběry české přírody mě dojmou vždy a v kombinaci se středověkým feelem mi vyskakovala husí kůže, ač by se dala většina těch záběrů nazvat naprosto prvoplánovým kýčem, kterým taky beze všeho byla. Velmi oceňuju, že děj filmu se netočil kolem husitských válek, nekonaly se žádné velkobitvy a heroické vyvrcholení, žádnou řežbu stylu Statečné srdce nečekejte, ač se Jákl kasá inspirací právě Gibsonem, Posledním Samurajem a Gladiátorem. Děj se odehrává před nástupem Žižky jakožto vojevůdce, nýbrž jej poznáváme jako nájemného zbojníka a vojáka, slepě oddaného slabému králi. Premisa byla jednoduchá, pár mužů v tahanici o moc, pár hrdlořezů poslouchajících rozkazy, ať jsou jakkoliv debilní a mezi tím vším až překvapivě krásná a samozřejmě nereálná žena, kterou si tu všichni přehazují jak horký brambor. Nebyl tu sice zástupce LGBT, ale zase tu byl Ben Cristovao, jehož obsazení tradičně provázely čecháčkovské kontroverze, abychom pak následně ve filmu zjistili, že byl obsazen do role kumána, kde vlastně docela zapadl a dokonce mi přišlo sympatický, jak moc nenucená jeho role byla. Velkými figurami krom samotného Žižky zde byl právě král Vašek a jeho brácha Zikmund, které zná každý, kdo hrál Kingdome Come a děj zde krásně navazuje na události ze hry. Václav nechce moc kralovat a Karel Roden ztvárnil jeho laxnost velmi dobře společně s dobrým scénářem pro tuto postavu. Zikmund zde nebyl tak výrazný, jak jsem si jej vždy představovala, byl sice takový slizký a nesympatický, ale na jeho pověst velmi málo, ale opět, neznám ho jaksi osobně, takže nemůžu srovnávat, jaký opravdu byl či nebyl. Velmi dobře obsazen byl Jindřich Rožmberk i Zikmundův poskok, který sice trochu vypadal jako vůdce Noční hlídky z GoT, ale bavil mě. Michael Caine zde byl tak nějak do počtu, vlastně nevím, jestli jsem jeho roli dostatečně pochytila, a celkově řekl asi 6 vět, ale vidět ho po boku českých herců bylo k nezaplacení. Ben Foster mi obecně přijde takový spíš tuctový chlap, ale od momentu kdy přišel o oko značně zesympatičněl a vlastně jsem jej jako Žižku na konci přijala. Zbytek kastu doplňovalo pár českých herců, kupodivu se to obešlo bez Geislerky a jí podobných a toho si cením víc, než čehokoliv jiného. Příběh za mě hezky odsýpal, jelikož se jednalo jen o jednu událost Žižkova života mohlo by se to někomu na dvouhodinový film zdát poněkud roztahané, ale neustále se něco dělo a hovory mezi postavami byly podnětné a nenudily. Samozřejmě po vzoru hollywoodských trháků zde byla obligátní romantická linka, která ale končila tam, kde začala, nic víc, nic míň, žádná srdceryvná lovestory, pouze takový ten virbl a pak malinké cinknutí do činelu.
Zda byla celá linka pravdivá nebo ne, to jsem si dočítala až po skončení (spoiler: samozřejmě se z toho stalo asi tak 1% :D)a nebudu se tady rozepisovat o tom, co bylo (nebo si historici myslí, že bylo) ve skutečnosti a co byl filmařský výmysl. Nepřísluší mi hodnotit vůbec nic, jelikož jsem historik asi jako zedník a nedělám si názory na základě oněch výše zmíněných pár záznamů, které o Žižkově životě známe. Češi obecně rádi vzhlíží k velkým osobnostem a ne vždy k těm pravým, ostatně, události dnešní doby to jasně ukazují a Žižka tak mohl být obyčejný vrah, co měl pocit nějakého vyššího dobra a pobláznil pár zástupců chudé lůzy, aby dělala na vrchnost bububu, nebo to možná opravdu byl hrdina a opravdu za to vyšší dobro bojoval zcela upřímně, nebo to byl třeba jenom nějaký chlápek bez oka, kterému někdo přišil hrdinský háv podobně jako třeba Ježíšovi. Nebo třeba taky vůbec neexistoval. Možná by se film mohl jmenovat ,,Random týpek ve středověku říká a dělá hustý věci a pár lidí s ním“ a bylo by to přesnější, ale to je mě, konzumnímu divákovi lačnícímu po přízemní zábavě totálně u zádele. Já dostala akci, příběh, hezký chlapy, záběry na Česko, popkorn, já jsem spoko. Bitek tu bylo dost, každá měla svoji kvalitu i nekvalitu a asi jednou jsem si i říkala, že by tam nemusely být v takové kadenci, protože pak už se trochu slévaly dohromady a nezdály se tak originální. Samozřejmě opět historikovy oči pláčou při tom, když týpek mečem rozsekne druhého týpka v těžkém brnění a na místě ho zabije, zatímco on sám v lehké zbroji po utrpění asi třiceti zcela jasně smrtelných ran dál pokračuje jako by se nechumelilo. Stejně tak po stopadesáté, jízda proti čemukoliv obrněnýmu je prostě kravina. Ale jinak scéna s bitkou u vozu byla epická a to mi nikdo nevymluví. Když to člověk shrne tak vlastně celý film byly porůznu krvavé řežby a lidi napíchaní na kůl a aby to drželo pohromadě, tak tam byl vymyšlený nějaký příběh. Mnohé možná nudil a připadal jim plochý, ale pro mě v tom prostě bylo tak nějak něco navíc, protože to je český příběh. Kdyby to byl americký či jiný film, budu si stěžovat na hodně věcí. Budu si stěžovat, že vlastně jsem se o tom Žižkovi (a i Husovi apod.) a jeho motivech dozvěděla hovno a že jeho postava je plochá a bez jasného cíle, pokud zrovna neposlouchá rozkaz, rozhoduje se na základě momentální emoce či čistě animálního impulzu a že Ben Foster v tom všem vypadá, že ale vůbec netuší, koho to vlastně hraje, zda vojáka, hrdinu nebo tátu od rodinky co se prostě jen spravedlivě nasral. Jediný, co dělalo z jeho postavy hlavní postavu bylo to, že v každé scéně to tlačili na sílu, co to šlo, jakože koukejte, tohle je ten jakože důležitý. Budu si stěžovat na ohrané stále stejné záběry na stromy ze shora, na lidi a jestřáby v zapadajícím slunci a na příliš časté střihy v bitkách, které tak jsou jenom proto, abychom náhodou neviděli, jak postavy vlastně bojují, proto seknutí, střih, upocený ksicht, střih, stříkanec krve, střih a tak dále a když už nevim, tak prostě kameru rozkývu jak při parkinsonu a bude to vypadat jakože víc surově. Naopak ušetřený peníze za choreografy nacpu do CGI zvířat, abych moh udělat záběr, jak kůň padá do vody. Mimochodem, aby člověk přetlačil koně, na to by musel mít tak 300kilo, a to vím z vlastních špatných zkušeností :D Lvi tam jakoby nemuseli bejt, ale má to být hollywoodský trhák, tak ok, a úplně zcela náhodou mě to nenasralo protože když si vzpomenu na nosorožce v Black Panterovi, musím bohužel, poznamenat, že Jáklova hra na režiséra má lepší CGI zvíře než Marvelovka. Budu si stěžovat, že lom Amerika je trapnej a že v ČR máme hezčí skály než Prachovky, i když ale zase budu chválit za krásné hrady, které využili a nebyl to Karlštejn. Budu si taky stěžovat, že nevyužili víc historicky přesných lokalit, ale zase pochválím vzezření staré Prahy, protože to mělo feel jak sviň. Takhle bych mohla pokračovat dál a z krátké večerní úvahy bude zase 5 stránek a to nechci. Jsou to první dojmy a já věřím, že jakmile se to trochu uleží, vyvstane i víc těch horších věcí a teď si to ještě nechci přiznat, Teď chci být ještě aspoň chvíli v tom hezkém pocitu, kdy jsem odešla z českého filmu ne úplně nespokojená a vlastně i trochu hrdá. Možná to filmoví kritici, historici, hipsteři a vlastně úplně všichni na čsfd setřou a srazí na kolena, ale já tak trochu doufám, že to v dnešní době pohladí pár ,,vlastenců“ po duši a že si tu větu na konci filmu v epilogu vezmou k srdci. Nemyslím si, že to je na nějaké vyšší hodnocení v rámci historického filmu nebo vlastně obecně v rámci filmu, ale pokud na to kouknu jako na český počin v kontextu všeho, co jsem zatím kdy z české tvorby viděla, tak se mi v tom rendlíčku ty tři hvězdičky uvaří a jelikož mi stále některé záběry leží v hlavě a jelikož to chci všem těm ,,už dopředu vím, že to zhejtím“ kritikům trošku rozhodit, tak tam tu čtvrtou prostě taky ještě nacpu.
Žádné komentáře:
Okomentovat