2017
Režie: Matthew Vaughn, scénář: Matthew Vaughn, Jane Goldman
Tuhle recenzi píšu ze dvou důvodů, přičemž jeden je dobrý a
druhý špatný. Dobrý proto, že jsem chtěla napsat recenzi už na první Kingsmany,
tak si to tímto kompenzuju. Špatný proto, že chci jednou napsat recenzi na
něco, co mě zklamalo.
Dělám si prdel, tak špatný to nebylo. Jen to prostě, no, tak
nějak….nebyl první díl. Vezmu to postupně. Úvodní scéna mě bavila, až jsem si
říkala, jop, tohle MUSÍ být fajn, na druhou stranu ale nepřekvapila, byl to vlastně
standard, na který jsem si v prvním dílu zvykla, takže mě nějaká dobře
sestříhaná a perfektně ozvučená bitka nezvedla z pohovky. Start byl teda
docela svěží, stejně tak představení záporačky, Vaughn opět vsadil na známou hereckou
tvář, které dodal šílenou povahu a zajímavou pohnutku k vyvraždění půlky
lidstva. To doplnil roboty a mlýnkem na maso, nic moc odlišného od Jacksona s jeho
milionem pokrývek hlavy. A aby toho nebylo málo, přidal epické Statesmany a na
skvělý film bylo zaděláno. Ovšem….co nadhodil, to nedotáhnul. Nové postavy byly
parádní, jenže na úkor čistky těch starých. Po úvodní půlhodině navíc nastalo
období ticha. Prostě se zdánlivě nic nedělo. Postavy odříkávaly nějaké dialogy,
záporačka kula pikle, rozvíjela se spolupráce mezi oběma tajnými službami, ale
jako by se děj nikam neposouval a chvílemi to bylo- kriste pane, já to prostě
musím napsat a dost mě to sere, že to je u tohoto filmu- nudné. To, že na konci
to bude skvělé se dalo očekávat, ale to nestačí. Ne u Kingsmanů. Pokud se Matthew
rozhodne pro třetí, a já i přesto doufám, že ano, bude se muset ale kurevsky
snažit. Vlastně ani nevím, co tady chci psát, mnohem líp se mi to rozepisuje v PRO
a PROTI.
PRO +
+ Ty bitky, to je úžasný. Proto mě ten film zas až tak
zklamat nemohl. Jak jsem říkala, ta první mě sice z křesla nezvedla, ale u
té v baru už jsem si trochu poposunula nohu a ty na konci už mi doslova
kroutily končetinama. Práce choreografů a střihačů je tady nedocenitelná, a
samozřejmě pochvala všem hercům, jež se toho tance účastní. Závěrečné trio
Pascal-Egerton-Firth bylo v tom strhujícím zápasu doslova pohlazením pro
mou sadistickou část duše.
+ Obsazení. Na čsfd jsem četla nějakou recenzi, kdy si
pisatel stěžoval na zbytečnost některých postav a považoval je za nudné. Ale
hovnajs, Channing potěšil, i kdyby tam byl jen jednu vteřinu (byl tam dvě),
Pedro Pascal nenechá žádnou ženu chladnou, Julianne Moore je děsivá sama za
sebe. Je pravda, že zbytek byl trošku naprd. Mluvím o tobě, Halle Berry.
+ Styl. Kingsmani pořád stejně cool, bratránci Statesman vtipný
název, jejich zaměření ještě rozkošnější. Ty jejich různý udělátka jsou parádní. A westernový styl, tím to zabili. Kdo
mě zná, ví proč. Stačí mít klobouk, rifle, košili a umět to nosit, a vlezu tomu
hned klidně do postele. Čistá pravda.
+ Hudba. On někdo čekal od Henryho Jackmana něco jiného? Mimochodem,
písnička Take me home country road mě začíná pěkně srát. To už je druhý film,
kterému jsem kvůli ní musela přidat pár bodíků navíc. Ten první byl Lucky Logan.
A v něm byl taky Channing Tatum. Náhoda? Nemyslím si.
+ Elton John. Ne vážně, aspoň byla sranda. Bylo to mnohem
lépe využité cameo než Mark Hamill, což zpětně prvnímu dílu vyčítám.
+ Vtípečky. ,,To k ní mám jen tak přijít a strčit jí
prst do nosu? Počkat..to se nedává do nosu, že?“ Uznávám, že tady to dost
skřípalo. Sem tam se člověk pousmál, pokýval hlavou, ale na roztrhání smíchy to
nebylo. Jenže nikdo přece netvrdí, že to má být čistě komedie. Vtípky jsou tu
bonus.
PROTI –
-Jak jsem psala, chvílemi nudné dialogy a vůbec, střední
část filmu.
-Některé zbytečné postavy tam určitě byly, kromě Halle
určitě celá pasáž s Tilde.
-Záporák mohl být prostě tentokrát vykreslený trochu jinak.
Líbí se mi, že si drží styl, ale nemyslím si, že to bude fungovat pořád.
Minimálně ten koncept ,,vyvraždím co nejvíc lidí“ je komiksově ohraný. Já vím,
že to je podle komiksu ježíš, ale příště bych si s tím víc pohrála.
-Jako dobře, zas tolik špatného tam nebylo, jen tam prostě
chyběl ten náboj a moment překvapení z prvního dílu. Možná kdyby ten film
působil samostatně, brala bych to jinak, ale takhle to provází ,,prokletí
dvojek“, které je mnohdy podporováno právě tím, že se člověk nemůže ubránit
srovnávání. Všechno bylo šílenější, brutálnější, ujetější, bláznivější, větší,
patetičtější…ale celkově tam toho bylo tak nějak méně. Vlastně to funguje
podobně, jako druzí Strážci Galaxie.
Hodnocení čsfd: 73%, moje 75%. (První díl 85%. Takžeeee...)
P.S. Ty vole, já fakt často používám slovo ,,prostě". Bych si naliskala. Pokud myslíte, že ne, netušíte, kolik jsem jich vymazala nebo přepsala.
Žádné komentáře:
Okomentovat