24 hodin na klinice- hopsavý rébus

Pamatuju temné doby, kdy jsem zvládala sotva osm hodin v práci. Poté, co jsem přičichla k penězům, jsem někdy vydržela i dvanáct. A najednou jsem chodila do práce na šestnácky, mnohdy aniž bych chtěla. Skoro jsem odmítala s tím, že mám peněz možná i dost. Jednoho dne jsem dosáhla rekordu dvaceti hodin. Je až fascinující, co dokáže člověk vydržet kvůli penězům. Čekala jsem, až přijde den, kdy v práci strávím celých 24 hodin. Ten přišel nedávno, kdy jsem přišla ve středu na noční a odcházela druhý den večer. A tentokráte zadarmo.

Ta věc se má tak. Ve škole si musíme splnit praxi na klinice psů a koček, kdy dostaneme deníček, ve kterém jsou vypsány různé praktické úkony. Za splněný úkon dostaneme podpis, účelem je nasbírat všechny podpisy. Vinou mé nezodpovědnosti bylo v mém deníčku dva dny před zápisem do dalšího ročníku u posledních tří úkonů volné místo. Nezbývalo mi nic jiného, než zkusit jít na noční a doufat, že přijdou vhodní pacienti. Tento příběh bude právě o mé cestě ke splnění praxe během jednoho dne a tím zároveň malá ukázka z chodu velké veterinární kliniky. Aby to však nebylo jen takové nudné čtení, poskládala jsem tuto story jako hopsavý rébus. U některých situací je rozcestník a úkolem čtenáře je vydedukovat, jak příběh pokračuje. Každá odpověď odkazuje na určitý bod, je-li špatná, vrátí vás zpět, správná vás posune k dalšímu bodu.

Přeji příjemné čtení a nechť u něj nadáváte méně než já u psaní.

1. 19:30. Dorazila jsem na JIP* kliniky. Nacházelo se zde osm pacientů, z toho jedna šílená, kousavá kočka, krásná saluka, roztomilé mourovaté koťátko, voříšek Ori, který na tom byl velmi špatně, malá čivava, bígl čekající na operaci, jeden australský ovčák, a právě přivezená fenka po operaci dělohy. Hned po jejím převozu bylo nutné ji napojit na infuze a udělat pooperační vyšetření, což jsem si vzala na starost. Vyšetření zahrnovalo i měření kyslíku v krvi, kdy se na jazyk přichytí takové malé cvakátko, připojené k přístroji (u lidí se to dává na prst). Pejsci to nemají samozřejmě rádi, ale tento ještě nebyl dost probuzený z narkózy, tak jsem to mohla bez problému provést. Pak se stalo něco nečekaného.

  a) Přístroj přestal fungovat. (skoč na bod 10)

  b) Pes mě kousnul. (skoč na bod 13)

2. Naštěstí ne, byl to bojovník a zatím všechna úskalí osudu zvládal, ani jeho majitelé to s ním nevzdávali i přes finanční náročnost léčby. Běž zpět na 16. a zkus druhou možnost.

3. Šeltie měla velmi tenké žíly, které dost praskaly. Bylo to přesně tak, ani paní doktorce s mnoha zkušenostmi to nešlo, musela to nakonec zkusit na zadní noze, a i tady to vyšlo až na podruhé. Pejsek byl naštěstí velmi trpělivý, za odměnu za naše týrání dostal piškotek. Pokračuj v četbě bodem 21.

4. 20:00 Po ošetření fenky jsme museli provést rutinní vyšetření u všech pacientů, které se provádí ráno a večer. Také je nutno podat léky dle rozpisu u každého pacienta a zvířata, která mohou žrát a chodit, dostala konzervu a šla se vyvenčit. U většiny se měří počet dechů a tepů, teplota, kontrolují se sliznice a stupeň dehydratace, posuzuje se chování a u některých se měří tlak. Ori byl zatím jako jediný napojen na monitor tělesných funkcí, protože se u něj vyskytly problémy s játry a další komplikace. Po ukončení naší práce, asi o půl desáté, jsme si šly udělat kafe do studentské místnosti a povídaly si o těžkostech studia na škole. Vtom se ozval náhlý zvuk.

  a) Jeden ze psů začal hlasitě štěkat. Skoč na bod 22.

  b) Zazvonil zvonek od dveří- přišel pacient. Skoč na bod 18.

5. Napřed jeden pinč a hned po něm dost tlustý bígl. Jeden z úkonů, co mi chyběl,  měla být péče o akutního pacienta, což zahrnuje i péči o psy po operaci. Bohužel nás tam bylo dost, tak jsem se k tomu moc nedostala. Naštěstí odpoledne šel na operaci i druhý bígl, tak jsem si jej zamluvila já. Co se stalo dál se dozvíš v bodu 16.

6. Taková odpověď by mě asi dohnala po celém dni k slzám a asi bych sáhla po propisce a podepsala si to sama. Můj první podvod ve škole se však konat nemusel. Běž zpět na 23.

7. Kdepak. Ten, kdo začne operaci, by ji měl dodělat, pokud mu není třeba špatně samozřejmě. Operace se sice velmi protáhla a určitě byla složitá, ale to k povolání patří. Utíkej zpět na 21.

8. 00:00- 7:00 Během noci už se nic zvláštního nepřihodilo, nepřišel žádný další pacient, nočních aplikací nebylo moc, takže jsme se mohli prostřídat ve spaní. V noci je nutné hlídat stav zvířat, dávat léky a v 5 ráno začít psy venčit dřív, než přijde mírně neurotická paní uklízečka 😊 7:30 je vizita a v 8:00 začíná znova kolotoč měření a aplikací. Dopoledne jsem se potulovala po ambulancích a doufala v zajímavé pacienty. Nejvíce jich je vždy na zubním, jsou to převážně čištění zubního kamene nebo trhání zubů. Na očním se žádný pacient neobjevil, na ortopedii se přijímali psi, domluvení na operace. Sem tam se něco objevilo ve všeobecné ambulanci, ale nic vážného. 12:00 Kolem oběda se nic moc nedělo a já plus dvě slečny, kterým také chyběly některé podpisy, jsme seděly na chodbě a trochu se nudily. Najednou vyšel ze dveří stomatologie pan doktor a držel v ruce záhadnou krabičku.

  a) V krabičce měl ořechové rohlíčky a nabídl nám. Skoč na bod 14.

  b) Byly v ní vzorky krve od pacienta a my je měli zanést do laboratoře. Běž na bod 20.

9. Správně. Chtěla jsem akutního pacienta? Lepšího jsem si nemohla přát. Když konečně dorazili, bylo nutné jej hned napojit na kyslík, zahřívat, vyšetřit a udělat spoustu dalších úkonů. Paní doktorka mi naštěstí ve všem radila a říkala mi, co mám dělat, spíše se o něj starala ona a já byla jen ,,podej to a udělej tamto“. I tak to bylo dost stresující, nikdy bych třeba nevěřila, jak je těžké ve spěchu najít a zapojit prodlužku :D Každopádně jsme vše zvládli, pes se stabilizoval a začínal se budit. A co bylo dál se dozvíš v bodě 23.

10. To se sice na klinice stává běžně, protože některé přístroje už jsou starší nebo s nimi studenti nezachází zrovna hezky, ale to se tentokrát nestalo. Běž zpět na bod 1 a zkus to znovu.

11. Správně, zkontrolovali jsme jej a zjistili, že dýchá a je v pořádku, stačilo popravit čidla a EKG znovu naskočilo. Proto je nutné i přes to, že funkce jsou monitorovány přístrojem, pacienta neustále hlídat. Můžeš si dál číst v bodě 19.

12. 13:30. Dostaly jsme za úkol vzít malého jorkšíra na sono. Tam byl zjištěn nález na ledvinách a na prostatě, jelikož pejsek nežral a měl i další problémy, byl přijatý na hospitalizaci. Tak přibyl na JIPku další pacient. Když jsme jorkšíra ubytovaly, bylo načase ošetřit rány po operaci u australského ovčáka. Měl rány kolem konečníku po operaci kýly, kvůli svému umístění byly dost znečištěné. Nehezká, ale nutná práce, které jsem se ráda chopila, protože jeden z úkonů, který jsem si musela ještě splnit, bylo ošetření rány. Po umytí se rána osuší a natře mastičkami. Za provedení jsem dostala podpis a s hřejivým pocitem, že po 18 hodinách mám za sebou jednu třetinu své mise, pokračovala dál. Pak přišli doktoři z chirurgie a dostali jsme od nich práci.

  a) Nařídili nám uklidit JIPku kvůli kontrole. Skoč na bod 15.

  b) Přivezli dva psy po operaci. Skoč na bod 5.

13. Přesně tak. Fenka už se probouzela a tohle byla její reakce na to, že jí někdo sahá na jazyk. Ošetřila jsem si ránu, zanadávala si a upozornila na to ostatní. Nutno podotknout, že jsem nebyla jediná- při příštím ošetření byla kousnutá i další slečna. Někdy tato práce může být i nebezpečná. Příběh pokračuje bodem 4.

14. Pan doktor asi viděl, jak vypadáme zoufale a hladově, tak nám nabídl. Jelikož je mezi majiteli (i studenty) dost oblíbený, často dostává i různé dárky. Mnohokrát už jsme u něj dostali bonboniéru nebo něco podobného. Rohlíčky měl teda asi z domu, a i když nemám moc ráda ořechy, s vděkem jsem si jeden vzala pro svůj téměř prázdný žaludek. Můžeš pokračovat v příběhu na bod 12.

15. Ne, žádná kontrola nás nečekala. Úklid jednotky intenzivní péče zajišťuje zmíněná paní uklízečka (která od studentů dokonce dostala jednou diplom ,,Největší tyranka školy“. Souhlasím :D ). A samozřejmě si po sobě musí uklízet studenti, pokud něco chybí, ihned to nahlásit, a nebát se na všechno raději dvakrát zeptat. Běž zpátky na bod 12 a zkus to znovu.

16. 14:30. Když jsme se postarali o nově příchozí, čekali jsme na příchod bígla, který měl náročnou operaci krční páteře. Během dne odešlo domů koťátko, kousavá kočka a saluka. Kromě dvou psů nám přibyla rezavá kočička, která byla moc hodná. Chvíli jsme se s ní mazlili a pak šli zkontrolovat ostatní. Vtom jsme dostali šok- na Oriho monitoru byly na EKG rovné čáry.

  a) Byla to porucha přístroje, čidla na jeho tlapkách se trochu uvolnila nebo spadla. Běž na bod 11.

  b) Ori bohužel svůj boj o život prohrál. Skoč na bod 2.

17. Přesně tak, paní doktorku asi můj pohled obměkčil a já měla konečně všechno splněno a mohla domů. Konec příběhu najdeš v bodě 25.

18. Naše klinika má i noční pohotovost, kdy je na klinice jeden vyšetřující lékař, dále lékař zajišťující zobrazovací diagnostiku** a minimálně jeden student (lépe dva, my byli ten den čtyři). Náhlý zvuk byl opravdu zvonek, u dveří byla paní, která našla zmáčenou, opuštěnou kočku. Naštěstí paní doktorka nenašla žádné poškození, tak jsme ji jen chvíli zahřívali a dali paní instrukce, jak má s její péčí pokračovat.  Paní byla moc hodná, velmi se o cizí kočičku bála a neměla problém zaplatit za péči i s vysokým pohotovostním poplatkem. Kéž by byli všichni jako ona. Můžeš jít dál na bod 8.

19. 15:00 přišel další pacient. Byla to roztomilá šeltie, jíž bylo nutné zavést kanylu do žíly, která se dává všem pacientům JIP kvůli infuzím. Byl to další úkon, který jsem si musela splnit, a i přes to, že je jeden z nejnáročnějších, pustila jsem se do něj. Sice jsem doufala v nějakého většího psa s lepšími žílami, ale jako lékař budu stejně muset zvládat všechno a teď mi nic jiného nezbývalo. Bohužel, žíla byla na mě moc tenká, a i když jsem ji trefila, nemohla jsem do ní kanylu zavést ani napodruhé. Už jsem pejska nechtěla trápit a přenechala jej druhé slečně. Té to však také nešlo. Tak jsme to raději nechaly paní doktorce. Ta se do toho taky hned pustila.

  a) Také jí to nešlo. Běž na 3.

  b) Povedlo se jí to okamžitě, my jsme prostě levé :D Hups na bod 24.

20. Kdepak. Studenti jsou sice velmi často pověřeni jako nosiči vzorků, jelikož laboratoř se nachází ve druhém patře a je nutné tam jít i několikrát za den, ale vzorky, většinou ampulky s krví, se nosí jen tak v ruce, není nutná krabička. Tato krabička obsahovala něco zajímavějšího, skoč zpět na bod 8.

21. 17:00 Kde jen můžou být s tím bíglem? Doktorku, co jej operovala, jsem už před chvílí viděla odcházet a pes stále nikde. Chtěla jsem už mít vše za sebou a jít konečně domů. Měla jsem hrozný hlad, samozřejmě jsem nepočítala s tím, že tu zůstanu celý den nebo nebudu mít čas skočit někam pro jídlo. Legendy hovoří o lidech, kteří si prostě podpisy zfalšovali. Chvílemi jsem si dost nadávala, proč jsem tak poctivá a nemám na takové věci ,,koule“. Naštěstí jsem nad ničím takovým vážně uvažovat nemusela, protože bígl dorazil a já se dozvěděla příčinu jeho zdržení.

  a) Paní doktorka už musela domů, operaci dodělával jiný doktor. Skoč na bod 7.

  b) Operace byla hotová, ale pes začal kolabovat, museli jej oživovat. Běž na bod 9.

22. Někteří psi umí být dost hlasití, ale mnohem horší, než štěkot je skučení a kňučení, zvlášť ti malí to mají v oblibě, hlavně když chceme spát. Tentokrát však žádný ze psů štěkat nezačal. Běž zpět na bod 4.

23. 19:00 Pomohla jsem holkám ještě s večerním venčením, měřením, aplikacemi a krmením. Než se prostřídaly směny, ještě jsem zašla za paní doktorkou pro podpisy. Poděkovala mi za pomoc u bígla a ráda mi to podepsala. Pak jsem v sobě sebrala veškerou odvahu a opatrně se zeptala: ,,Paní doktorko, kanylace se počítá jen ta povedená což?“ a nasadila nejsmutnější oči, jaké umím. Odpověď byla:

  a) ,,Samozřejmě, to vám nezapíšu. Určitě ještě nějaký pacient bude v noci nebo zítra“ Běž na bod 6.

  b) ,,Vy jste to zkoušela u té šeltie že? Tak já vám to podepíšu, za snahu.“ Šup na 17.

24.. Levé sice jsme, ale tentokrát to nebyla naše vina, skutečně to nešlo. Běž zpět na bod 19.

25. Příště si musím pamatovat, že si mám povinnosti plnit co nejdříve. Na druhou stranu, aspoň jsem se něco nového naučila, protože jsem se do všeho více hrnula a věnovala pozornost každému pacientovi. A hlavně se ujistila, že jsem si vybrala svou životní cestu správně. Sice málo spánku, bez jídla a odpočinku, ale vidět uzdraveného pejska nadšeně vítat páníčka je k nezaplacení 😊

Dodatky:

*jednotka intenzivní péče

**rentgen, sono, CT atd.

Jména lidí a pacientů jsou záměrně změněna nebo vynechána. Odborné názvy jsou nahrazeny obecnými popisy.