Recenze na jednu větu, část II.

Pokračování článku s recenzemi, dalších 55 filmů. Ano, stále mě to baví.

Ostrov- Prý Bay, ale bez milionu výbuchů a se zajímavým tématem, který je pohlazením pro mou sci-fi část duše, se Scarlett a Obi-Vanem v čele. ****

Indiana Jones- No prostě, shrnu to- viděla jsem dva díly a ne, prostě to nejde, zamilovat si takový film když jste dospělí a navíc v době, kdy od dobrodružného filmu prostě čekáte něco jiného. ***

Westworld- Seriál z pera Johnatana Nolana, plný dějových a situačních zvratů, který spojuje sci-fi a western tak neuvěřitelně, že jsem pro něj musela hlasovat i ve Zlaté Edně a napálit mu plný počet. *****

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta- Jako konec byl vcelku fajn, ale jak někdo může říct, že je celkově tahle splácanina z chodících děsivých mrtvol, hnusné hlavní představitelky a mdlého humoru lepší jak čtvrtý díl? ***

Sense 8- Tvůrci/tvůrkyně Matrixu se pustili/y do seriálu a ono jim to do háje vyšlo, i kdyby to nemělo tak dobrý děj, jakože mělo, minimálně za to výtečně obsazení a What´s going on? je to pro mě plná palba a zrušení mě vážně mrzí, zvlášť kvůli těm cliffhangerům na konci. *****

Pomáda- Tak já nevím teda, muzikály prostě asi nemusím či co, zajímavé na tom byly hlavně ty tři písničky, které znám a taky jedna super scéna, zbytek trošku neslaný, nemastný na to, jaká pověst ten film předchází. ***

Croodsovi- Jako trošku jsem se zasmála a docela si i poplakala, dokonce nad dějem a ne nad stylem těch prapodivných ,,dreamworksových“ postaviček, ale mezi ostatními animáky je to trošku slabší, klidně to mohlo mít méně postav, stopáže a vůbec….všeho. ***

Co žere Gilberta Grapea- Jestli měl DiCaprio dostat Oscara, tak za tohle, jestli měl Depp nezajímavou a chvilkama nudnou roli, tak tuhle a jestli je nějaký film, který dokáže i v kameni probudit kousek duše, tak tenhle, protože taková přehlídka hraní na city se jen tak nevidí. ****

La La Land- Po prvním dnu to mělo přes devadesát procent a bylo mezi 300 nejlepšími filmy, sotva na to začali koukat i normální smrtelníci s vyššími nároky na děj a menšími na barvičky a ucamranou hudbu, klesl tento ,,oskarák“ (:D) na 74 %, kam patří a já mu ještě ráda uberu. ***

Zabiják a bodyguard- Ale do prkýnka, tandem Reynolds-Jackson, pár sprostých slov, troška krve, výbuchů, hooodně humoru a slizký Gary Oldman, a jaká z toho může být náramná polízanice. ****

Stranger Things- Nadhodnocený utahaný seriál s přehrávajícími děcky a občasnou děsivou příšerkou mě teda dvakrát neoslovil, protože prostě vstup do paralelní dimenze dírou ve stromě- ale no táááák. ***

Transformers- Jéééj, obživlí roboti, kteří jsou vlastně mimozemšťani, kteří jsou vlastně auta, plus výbuchy a mezitím nůďo, to měl být ten nejlepší akčňák od Baye prej? ***

Terminátor- Ten film byl tak dobrý, že už ho nikdy nechci vidět, protože nejzajímavější na něm byla scéna, kdy Arnold přistane nahej na zemi, aby nás mohl dvě hodiny oblečenej nudit. ***

Terminátor 2: Den zúčtování- Beru zpět komentář o nudě k předchozímu dílu, protože takhle zabít vcelku dobrý děj tak n-e-u-v-ě-ř-i-t-e-l-n---ě utahaným tempem, za to bych Jamese pleskla přes ruky.***

V hlavě- Ano Pixare, stále vím, že existuješ a omlouvám se, že jsem na tento tvůj noblesní, emotivní a nádherně propracovaný doják přišla až tak pozdě, protože za ten nápad, zábavu i emoce si těch pět prostě zasloužíš. *****

Vzhůru do oblak- Pixare, o řádek níž jsem stále u tebe ale že tentokrát dostanu v tak dobře hodnoceném oscaráku jen dobrý začátek+pár vtipných scének v připitomělém příběhu, navíc s nejnepříjemnějším děckem na světe, tos mě teda nasral. ***

Velký Gatsby- Oh velká snaha, udělat z toho něco epického, plno parády, barev, Maguirea a DiCapria, za zvuků moderní hudby, nic z toho by mi nevadilo, ovšem ani to všechno nedokázalo zakrýt fakt, že dějově je to vlastně o ničem. ***

Amazing Spider-Man- A tak dobře, hlavní hrdina, jeho láska, rodinné drama, vtipný záporák, to všechno bylo na stejné úrovni, jako první díl původního Spideyho, i když mě to bavilo mnohem méně, za scénku s jeřáby jim tu čtvrtou teda dám. ****

Vetřelec- Nevím, proč se mám bezúhonně dívat na půl-hodiny přistávající loď, příšerku na kolečkách a prdel Sigourney Weaver a dát tomu nějaké extrémní hodnocení jenom proto, že to je prostě ,,klasika“ sci-fi žánru, ze kterého si lidi před bezmála třiceti lety ucvrnkávali do gatí, protože to bylo to nejlepší, co mohli na rozdíl od nás dostat. ***

Deepwater Horizon- Třeskutě napínavá, dobře obsazená, katastrofická 100-minutovka plná ohně, lidí postříkaných ropou a smutného podtextu skutečné události. ****

Stážisti- Google si takhle jednou zaplatil ,,delší“ reklamu, někdo to blbě pochopil a natočili celý film, ve kterém zužitkovali všechny typy humoru, včetně famfrpálu a ještě navrch stihli obsadit Owena Wilsona a Vince Vaughna do další ptákoviny, která ovšem pro oddechový večer neurazí. ***

Wind River- Bohužel moc vysoké očekávání od filmu, naprosto vynikající výkon Jeremyho Rennera, zabíjejícího zvířátka i lidi, a zbytek je vlastně jeden velký, děsivý, záhadný a hodně zmrzlý soplík Elizabeth Olsen. ****

Ocelová pěst- Nevím, co bylo lepší- jestli ten roztomilý robot, zadek Hugha Jackmana v teplákách, epické robotí bitky, emočně vypjatý vztah mezi otcem a synem nebo nakonec všechno dohromady v jedné velké aréně ve zpomaleném záběru. ****

Dokonalý trik- Moc filmů s Jackmanem najednou a přesto jsem mu tady fandila, co to šlo, protože Chrise Balea prostě nemusím, každopádně Nolanovo kouzlení bylo sice skvělé a scénaristicky výborně pojaté, leč chvílemi možná až moc přehnaně tajnůstkářské a zbytečně překombinované. ****

Insomnie- Nolan točil, točí a myslím že i v budoucnu bude točit dobré filmy, které mají často prvek něčeho odlišného, tajemného nebo jinak se odlišujícího od normálního pojetí děje, tady konkrétně vyjádřeného spánkovým deficitem jindy výborného detektiva, který tím pádem posere všechno, na co sáhne a je to docela solidní podívaná. ****

Kubo a kouzelný meč- Snaha o něco nového a neotřelého v podobě zvláštní animace byla docela fajn, zbytek byl na prd, protože já obří brouky zas až tak moc nemusím. ***

Orel Eddie- Teprve nyní jsem si uvědomila, že se mi vlastně líbí filmy o sportovcích a obzvlášť tento, protože můj nový skvělý objev, Taron Egerton, se tímto hereckým výkonem navždy zapsal do mého filmového srdce, i když nutno říct, že on byl nakonec jenom předehra, zatímco Hugh Jackman v jedné ,,té oné“ scéně byl teprve to pravé vyvrcholení, hehe. *****

Kingsman: Tajná služba- Film, který si na nic nehraje a přesto vydá vše co může, velký potenciál pro vlastní recenzní článek, protože Taron, Firth, Sam L. Jackson, deštníky, seskok padákem, zpomalené záběry, inteligentní vtípky, elegance, nenápadná surovost, barevné výbuchy hlav, pejsci a spoustu dalšího a dalšího, to je jen zlomek, radši stopněte čtení článku a běžte na tohohle ,,svěžejšího Bonda“ mrknout. *****

Mrtvá nevěsta Tima Burtona- Tohle mě trošku zamrzelo- tak hrozně dobrý nápad, výborný začátek, nádherná atmosféra, sympatické, byť kreslené postavy, ale ke konci jako by tomu docházel dech a to pravé, filmové vyvrcholení se jaksi nedostavilo. ****

Zmizení- Mrazivé mysteriózní krimi o jedné červené píšťalce, s pořádně napínavými i drsnými scénami a mnoha body úžasně korespondujícími s názvem (v angličtině), bohužel jehož geniální rozuzlení ani Jake Gyllenhaal nakonec nepomohli k tomu, abych snímek neoznačila za ,,film s nejvíc nasrání-hodným koncem všech dob“, protože tak jsem se krásně nevztekala u titulků už dlouho. *****

Skvělí chlapi- Skvělé to zas tak moc nebylo, zajímavé obsazení tří úvodních hrdinů do vcelku zajímavých a nečekaných rolí, protože homosexuálního Downeyho a Douglase hulícího trávu nevidím každý den, akorát ten příběh mohl být aspoň o něčem a ostatní postavy tam snad ani nemusely být. ***

Podfu(c)k- Guy Ritchie lepší než kdy jindy, Brad Pitt k sežrání a děj a postavy, ze kterých mi šla hlava kolem, aneb kde je ten diamant a co tu dělá Boris? *****

Eurotrip- Já že roadmovie, a ono to je jenom velmi nápadité, vtipné porno prokládané zvláštním humorem a americkým utahováním si z každé evropské země, završené jazykem Matta Damona, enjoy this shit! **

Swing kids- Film, ve kterém mě Chris Bale štval o něco méně než normálně, poukazující na skutečnost, že v Hitlerově nadvládě nebylo fajn ani Němcům, dokonce ani příslušníkům jeho ,,armády“, pojatý kontrastně s obdobím rozvíjejícího se swingu, vhodně zasazeného do děje, i když herecky to táhl hlavně R.S.Leonard. ****

Na doraz- Další z řady stereotypních road movies s malou nápaditostí či originalitou scénáře, která sama za sebe působí jako slabší, nicneříkající, ale vyloženě nenudící a trošku i vtipný cajdák, ideální k využití klasických béčkových herců namísto plýtvání talentem Roberta Downeyho jr. **

Trainspotting- Kultovní snímek epicky zachycující duch devadesátek, podtržený dobrým výběrem hudby, silný teda hlavně v jednotlivých scénách než vcelku, který se nebojí tvrdého zobrazení reality (ach to mimino) a který mě donutil mimo jiné složit poklonu Ewanu McGregorovi. *****

Memento- Já nevím, zjistila jsem, že Nolanovy filmy jsou jako když se vám chce kýchnout ale nakonec to nepřijde, vždycky tomu prostě ta pátá hvězda nějak uteče, zvlášť u tohohle filmu, který je pojetím vlastně skoro geniální, akorát se kvůli jeho formě musíte pekelně soustředit, což chvílemi samou nudou moc nejde. ****

Vpich- Zajímavý případ v rukou dvou právníků, z nichž jeden je narkoman a shodou okolností taky Chris Evans, díky němuž to vlastně vypadalo zajímavější než doopravdy bylo. ***

Donnie Darko- ,,Mami, jaké to je, mít za syna cvoka?“ zeptal se věcně mladý, výborný Jake Gyllenhaal ve filmu, jehož děj se vlastně nestal, plném zajímavě šílených postav, podprahových signálů, děsivého králíka a dobré hudby, na kterýžto jsem se koukala zrovna v tom samém období, ve kterém se odehrává, takže všechna čest-konečně ,,něco jako horor“ ze kterého mi bylo aspoň trošku úzko. ****

Správní chlapi- Gladiátor a týpek z La La Landu jako detektivové v celkem akčním filmu se zajímavými postavami, ale dějově je to příběh který ničím nenadchne, pokusy o humor vyšly do prázdna a prostě to byl takový průměrovatý průměr, že za dva dny beztak ani nebudu vědět, že jsem to vůbec viděla. ***

Nespoutaný Django- Díky tomuto filmu jsem vyčerpala svou asi pětiletou zásobu rasistických poznámek, uvědomila si, že miluju westerny a Tarantina, nalezla vášeň pro stříkající umělou krev a poznala nejlepší roli DiCapria vůbec, nemám výhrad. *****

Agent bez minulosti- Zajímavý námět, i když trochu ucamraný a podle mě šlo toho potenciálu využít lépe, ale Matt Damon tady byl tak zlatý, že tu čtvrtou dostane. ****

Osm hrozných- Pojďme se zavřít do jedné chaty a šnečím tempem si navzájem ukazovat zatykače, několikrát přibíjet dveře hřebíkama, mrsknout pár rasistických poznámek a na závěr se všichni jako vždy pozabíjet, to je prostě další klasická, i když trochu slabší tarantinovka. ****

Mrtvý muž- Film s ,,nejakčnějšími“ střílečkami ever, o nenápadném úředníčkovi, který časem dost zdrsní, oceňuju stylizaci, díky níž film vypadá starší než je, ale vážně, proč musí být každý takový ,,psychologický“ snímek tak natahovaný až nudný? ***

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa- Ach bože Disney, tak nádherná animace, že jsem skoro brečela už od začátku, je až neskutečné, jak jsou postavy propracované jak po vzhledové stránce (pohyby, dýchání), tak po stránce povahy a emocí, a pod tím nánosem úžasného vizuálu je zároveň i celkem soudržný, i když chvílemi trošku drhnoucí příběh, jen těch písní prostě uberte, zabíjí to každý váš film (i když We know the way je dokonalá).  ****

Ospalá díra- Ocenění za výpravu jsou v tomto případě opravdu na místě, tak nádherný vizuál se jen tak nevidí, ale co přebývalo na kráse, to trošku ubývalo v některých místech příběhu, já na tu Burtonovskou podivnou teatrálnost prostě moc nejsem, každopádně se ptám- kde je Oscar pro Johnyho Deppa? ****

Wonder Woman- Bylo tam pár epických scén, Gal Gadot je opravdu krásná žena, bohužel dost špatná herečka, a ani úžasný Chris Pine, ani David Thewlis a přeplácané finále mě stejně nepřesvědčili na víc. ***

Revenant: Zmrtvýchvstání- Výborné herecké výkony DiCapria a hlavně Toma Hardyho úplně zazděné docela nudnou druhou půlkou (spíš až dvěma třetinami), surovost je fajn, ale takhle zdlouhavě, no ježiš, každopádně tu čtvrtou musím dát za kameru, protože to bylo něco úžasného. ****

**** .kus fakt tady je Pitt Brad každopádně, koncem pesimistickým dost a místy hluchými s a natahovaný ,kýčovitý přehnaně dost mnohdy když i ,scénář zajímavý i to mělo ale ,pozpátku chlápka příběh jenom prostě bude to že ,jsem Čekala- Buttona Benjamina případ Podivuhodný

Vražda v Orient Expresu- Původně jsem chtěla dát 4*, ale pak jsem si uvědomila, že netuším, za co bych jim vlastně tu pátou měla strhnout, když jakákoliv věc, co mě napadla, nebyla na tom filmu špatně, já prostě tyto snoboviny posypané pozlátkem tak nějak můžu- mají-li navrch dobrý příběh. *****

Vall-I- Příběh téměř bez mluvení a přesto řekne více než tisíc slov, ten film není jen o roztomilém robůtkovi, ten film je o nás. *****

Kmotr- V tom filmu se za tu přeeeedlouhou stopáž stihlo snad vystřídat několik generací, miliarda postav, pořešit asi deset dějových linek, proprat všechny mafiánské i nemafiánské praktiky a přesto se to dalo sledovat víceméně v kuse (já na dvakrát teda), každopádně mám z toho jeden zásadní poznatek, totiž že Al Pacino za mlada byl docela jedlej. ****

Loganovi parťáci- Film, co se tváří jako silnější průměr, ale když si uvědomím, že každý nepatrný detailíček ve scénáři byl přesně daný a vysvětlený, dovedený do dokonalosti, přidám k tomu nenásilný humor, skvělé obsazení a taky ždibec emocí a přiznám si, že bych se na to klidně hned mrkla znovu, herdek, já jim tu pátou snad i musím dát. *****

Schindlerův seznam- ,,Kdo zachránil jeden život, zachránil celý svět" aneb ten pocit, když ženy zděšeně běží za náklaďákem s mávajícími dětmi, protože děti netuší a matky ví, ten pocit, když se ze sprchy spustí voda, ten pocit, když to co padá z nebe, není sníh... *****

Demotivace

Nesnáším vstávání. Nechce se mi z tepla a z ležící polohy. Nechce se mi vstát a existovat. Musím absolvovat dlouhé čištění zubů. Nechce se mi. Umývání obličeje mě zabíjí. Abych se probrala, musím si uvařit kafe. Bez kofeinu aspoň jednou denně jsem unavená více než jindy a bolí mě hlava. Proto musím. Ale nechce se mi. Proč se káva nevaří sama? Pak ji musím vypít, ale je moc horká. Nesnáším to. Vstávám buď tak pozdě, že nemá cenu snídat, nebo tak brzo, že se mi nechce jíst. Nebaví mě ráno hýbat pusou. Musím vařit oběd. Nebaví mě to, ale když to neudělám, mám hlad. Nesnáším, když mám hlad. Takže musím. Pak se teprve začínám učit a jsem naštvaná, že tak pozdě. Jdu se naobědvat a u toho si čtu časopis. Začtu se do něj a ztratím příliš mnoho času. Nesnáším se. Ráda jdu nakrmit svého psa, ale nenávidím, že musím jít zpět po schodech. Pak se jdu konečně pořádně učit. Dala bych si ještě kávu, ale nechce se mi ji vařit. Stejně budu unavená a večer nebudu moc spát. Snížila jsem na dvě kávy denně a stejně nemůžu spát. Ale ve dne, to ano. Sedám si k učení. Přečtu dvě věty a zjistím, že školu nenávidím. Nechce se mi to učit, nechci dělat státnici, nechci pracovat. Chci se flákat. Ale flákání mě nudí a zároveň mě štve, že nic nedělám. Instagram kontroluju každých pět minut.  Přečtu si další větu. Jdu se podívat na facebook. Mezi reklamami tu a tam proběhne fotka mých známých, co cpou na zeď své děti či fotky z dovolených. Nesnáším je. Projedu zprávy. Jsem znechucená. Jdu si přečíst dalších pár vět. Vzpomenu si na youtube. Chvíli koukám na videa lidí, kteří vydělávají neskutečné prachy jen tím, že melou sračky na kameru. Štve mě to. Taky melu sračky, ale neumím je prodat. Vypínám všechny ty zaprodance a otevírám další přednášku. Jeden slide. To je ale zajímavá zeď. A ten strop. A což teprve ten výhled z okna. Zase tam prší a je zima. Nesnáším zimu. Je mi zima i tady. Mám ponožky a tepláky, pro krista, vždyť já mám i mikinu. A stejně je mi zima. Jdu si pro deku. Blbě se mi sedí. Dávám noťas na bok a celá se pořádně zakryju dekou. Nepohodlné. Lehám si. Stále je mi chladno. Znovu se naštvaně vrtím, schoulím se do klubíčka a dekou ucpu všechny dírky. Je mi méně chladno. A chce se mi spát. Jen chvilku si poležím v teple a pak se půjdu učit. Usnu. Dám obvyklých dvacet nebo méně, protože je mi chladno, a to mě budí. I tohle mě štve. Horší je to, když jsem v pokoji. Tam mám teplou peřinu. Mých obvyklých dvacet tam trvá hodinu až tři. A stejně jsem po tom ještě víc unavená. Jak já to nenávidím. Jdu se konečně učit. Pečlivě se usadím a jdu na to. Chce se mi na záchod. To mě naštve. Jdu si umýt ruce a zaseknu se u zrcadla. Jsem hnusná. Prohlížím si, jak jsem hnusná a čas běží. Je podvečer. Neumím ani čárku. Jdu do pokoje, pustím králíka, jdu pod peřinu, usadím se, ujistím, že se mi nechce na záchod a učím se. Po jedné větě porozuju králíka. Není nic zajímavějšího než králík, co běhá, nebo na vás jen tak čumí, nebo ožírá věci, které nemá. Nadávám. Okousané věci mě štvou. Pak mě mrzí, že jí nadávám, tak jdu za ní a dám jí pamlsek. Sedím na zemi a pozoruju ji. Občas mám pocit, že ví, co říkám a dělám. Třeba když si povídám sama pro sebe, její pohled je pak obzvlášť nechápavý. Zavírám ji a jdu si dělat večeři. Nebaví mě to, ale musím. Strávím u toho zase více času, než bych měla. Pak se jdu osprchovat. Tak moc se mi nechce, že uvažuju, že si umyju jen vlasy. Ale to bych se pak musela jít učit. Oddaluju to a sprchuju se příliš dlouho. Sprcha běží a já čumím do kachliček. Jejich kresba je tak fascinující. Ty tvary. Ty barvy. Tak a dost. Přenesu se v čase. Sedím a učím se. Docela jsem se začetla a téma mě baví. U jeho čtení si představuju, jak ho říkám u zkoušky. Zní to dobře. Zavřu přednášku a mám trochu lepší pocit. Pak zjistím, kolik času jsem u toho strávila. Moc. Zkouším si něco vybavit z toho zajímavého tématu. Ani prd. Nesnáším se.  Večer si dávám za odměnu film. Nikdy si ho nezasloužím, ale dělám to. Ráda se dívám na lidi, kteří vydělávají spousty peněz skákáním před kamerou. Nesnáším je, ale dívat se chci. Pak mám výčitky a nenávidím se za to. Zkouším se ještě učit, ale večer už to nejde. Vracím se zpět k youtube. Večer jsou videa tak nějak zajímavější. Dokoukám video o tom, jak se vyrábí svíčky. Pak se donutím jít spát. Nemůžu spát. Jen dvě kávy denně a stejně nemůžu spát. A je mi zima. Myšlenky jsou jako splašené a já skoro brečím. Místo spánku teď, o půl třetí, vymýšlím tento debilní článek. Píšu jej na druhý den, místo učení. Někdy se mi ani nechce psát články a odkládám to. Prostě prokrastinuju při prokrastinaci. Každý další den se těším jenom na večer. Ale zároveň chci, aby to ubíhalo pomaleji a státnice se nepřibližovala. Nechce se mi jít spát, aby nebyl další den. Chci mít státnici za sebou, ale nechci, aby přišla. Jsem ve smyčce. Můj pohled na svět by měl být pozitivní, proto bych to měla zakončit něčím pozitivním. Ale víte jak, nechce se mi. Tento článek ale nemá být stížnost na nic ani návod k demotivaci. Má hloubku a smysl. Jen opravdu dobrý čtenář pozná, že je ve skutečnosti o malých modrých houbičkách.